Rádce pro rodiče - dcery s AD/HD

22.02.2010 12:55

Co dělat, aby se naše dcery s AD/HD cítily lépe?

Kathleen G. Nadeau, Ph.D.

Většina chlapců s AD/HD (a jejich rodičů, učitelů…) bojuje s tím, jak se udržet v klidu, dávat pozor…. Naopak dívky s AD/HD se potýkají s tím, jak se projevit a dát najevo, co si myslí a co prožívají. AD/HD trápí více je samotné než jejich rodiče, kteří o problému často vůbec nemusí vědět. Část dívek s AD/HD je sice aktivní, nebojí se argumentace a vzdoru, ale mnoho dívek s poruchami pozornosti bojuje s obtížemi jako jsou např.:

·             pocity nepřijetí

·             obavy, že nebudou tak dobré jako ostatní

·             strach, že se na ně učitelé budou zlobit

·             pocity trapnosti před spolužáky

·             každodenní snášení kritiky

Tyto potíže často vedou ke snižování sebehodnocení, které se může vyvinout v depresivní nebo úzkostnou poruchu.

Některé dívky s AD/HD začínají mít potíže v kolektivu už od předškolních let. Během prvního stupně obvykle začínají potíže s jejich sebehodnocením.

Proč dívky prožívají AD/HD obvykle hůře než chlapci?Symptomy AD/HD se více shodují se sociálně stereotypními představami o chování chlapců. od chlapců se neočekává, že budou mít rádi školu. Nikoho nepřekvapí, když jsou chlapci hluční, hrubí a méně slušní. Některé výzkumy dokonce prokázaly, že chlapci s AD/HD jsou svými vrstevníky přijímáni právě kvůli projevům AD/HD.

Ale tak jako „chlapci jsou chlapci“, tak i od dívek se očekává určité chování. Mladá dáma má být klidná, ovládat se, přizpůsobovat se ostatním, naplňovat očekávání a být milá a slušná. Pokud dívka tato očekávání nenaplňuje, bývá kritizována rodiči, učiteli i vrstevníky a už v raném věku začíná být se sebou nespokojená. 

Pro mnoho lidí je diagnóza AD/HD něčím problematickým, odstrašujícím. Proto  někteří rodiče, v dobré vůli odmítají diagnózu AD/HD u své dcery. Což však bohužel vede většinou ke zhoršení potíží. V případech, kdy se rodiče snaží najít pro dceru vhodnou léčbu a pomoci jí s řešením problémů se může stát, že diagnózu odmítá dívka sama. „Nemůžu mít přece AD/HD, nejsem jako ti kluci, kteří pořád dělají problémy“.

 

Pomozte dceři se změnou sebehodnocení

Je důležité, aby jste při vysvětlování potíží dbali na to, že je třeba představit dceři AD/HD konstruktivně a s důrazem na pozitiva, která může AD/HD přinést. Když jí na prvním stupni ZŠ citlivě vysvětlíte, jak AD/HD ovlivňuje její školní práci a budete společně pracovat na tom, aby se její potíže snížili, můžete tak předejít rozvoji negativního sebeobrazu.

Naslouchejte své dceři, povídejte si s ní o AD/HD z j její perspektivy

S povídáním můžete začít například tak, že dáte dceři dotazník o AD/HD. Děti i mladí lidé obvykle rádi vyplňují dotazníky a dovídají se o sobě nové věci. Může to tedy být pro ni zajímavá zábava.Otázky sice slouží k diagnostikování potíží, mohou být ale také nenásilným začátkem rozhovoru. Můžete si tedy spolu o jednotlivých položkách povídat a rozebírat je.

 Snažte se získat co nejvíce informací o AD/HD a předejte je své dceři

V České republice bohužel zatím není péče o dívky s AD/HD příliš rozšířená a je těžké získat nějaké informace. Zajímavé podněty mohou poskytnout zahraniční internetové servery.

AD/HD může dívkám i jejich okolí velmi znepříjemňovat život. Je ale pozitivní, že mnoho potíží lze ovlivnit a minimalizovat. Prvním krokem je udělat si čas na povídání s dcerou, naslouchat jejím potížím a prožitkům. Čím dříve dívka dostane pomoc a podporu, kterou potřebuje, tím vyšší je šance na to, že se společně dokážete přenést přes všechny potíže, že bude prožívat spokojený život a že dokáže naplnit svůj potenciál.

 Se svolením autorky přeložila z www.addvance.com Mgr. Dana Tvrďochová

 

—————

Zpět